Holandsko 2003 – IBC a kapitán Bontekoe
Tohle byla moje první nefiremní cesta na výstavu IBC, ale povedlo se zlákat další lidi, kdy Láďa poskytnul auto, Ondra ubytování u přítele své maminky v městě Arnhem a samozřejmě že jela i Sandřička. Jeli jsme v noci a ráno se ubytovali v bytě, který nám Ondra vyjednal. Měli jsme dva pokoje, takže soukromí zaručeno.celý první den, tj. 13.9.2003 jsme věnovali výstavě a večer jsme procházeli nočním Amsterodamem, kde jsme našli například tohle krásně zaparkované kolo. Prošli jsme i známou čtvrtí Red Light, ale bohužel se nám povedlo větší část fotek někde ztratit, takže z nočního života nemáme nic vyfoceného.
Další den míříme opět na výstavu a po obědě jedeme na výlet do městečka Hoorn, které jsem znal z roku 2000, kdy jsem tam byl s kolegou z firmy. Tohle město mě vždy lákalo. Jako malý kluk jsem hltal knížku od Johana Fabricia jménem Plavčíci kapitána Bontekoa, kterou jsem dostal od táty někdy ve druhé třídě a kluci jménem Hajo, Padde a Rolf vypluli na svoji cestu do východní Indie právě odtud. Mimochodem náš kocour se jmenoval Padde, takže asi chápete můj vztah k této knize:-)
Parkujeme kousek od hráze a vydáváme se pěšky do centra města. Svítí krásně sluníčko a je poměrně teplo. Půjčuji si od Ondry jeho Minoltu 7Hi a fotím lodě v přístavu. Bohužel to byla moje první zkušenost se zrcadlovkou a tak podle toho ty fotky vypadají…
Pomalu se blížíme k přístavní věži Hoofdtoren, která střeží vstup do přístavu už od roku 1532 a je zajímavým mixem gotiky a renesance. Předlohy postav mých hrdnů z knížky ji tedy museli vidět…
O kousek dál po levé straně je zase hospoda Kapitána Bontekoa a nacházíme dokonce i Jablečný přístav, ze kterého tlouštík Padde pocházel!
Hoorn je prostě nádherný.
Procházíme centrem a Láďa dostává hrozný hlad. Vymýšlíme do které restaurace půjdeme a nakonec padá volba na restauraci umístěnou v Hoofdtoren, kde si Sandra dává mušle, Ondra šneky a já s Láďou něco neškodného, na šneky se fakt necítím – dodnes.
Interiér je útulně zařízený a má krásný výhled na moře plné lodí.
Okolo šestnácté hodiny začíná být Láďa nervózní a my vyrážíme na zběsilou jízdu směrem ku Praze. Po půlnoci jsme už v Čechách!
První soukromá výprava na IBC skončila.