Loire 2010 – den šestý – Château de Chambord a Agustinovy narozeniny

18.2. ráno to vypadalo, že se nikam organizovaně nepojede a proto jsme se s Erikem a Sandřičkou po obědosnídani sbalili a vyrazili se podívat na zámek Chambord. Na obloze visely černé mraky, ale vypadalo to, že jim ujedeme. K zámku jsme přijeli dlouhou cestou lesem a zaparkovali jsme u nějakého hotelu u cesty. Erika jsme lupli do kočárku a šli jsme k obrovskému zámku. Tak velký jsem asi v životě neviděl, a podle Wikipedie je opravdu největším zámkem na Loiře. Renesanční stavba byla podle všeho ovlivněna Leonardem da Vinci, kterého si z Itálie přivezl tehdejší francouzský král František I. Mraky, které jsme na cestě předhonili se začaly blížit a vypadalo to, že zmokneme. Chtěli jsme se podívat na nádvoří, ale vstup na něj byl placený, takže nám muselo stačit obejití zámku.

Sotva jsme vyšli ven začalo pršet a já běžel pro auto. Sandřičku s Erikem jsem měl vyzvednout na konci cesty vedoucí k zámku. Za chvíli začaly padat kroupy a bylo jasné, že oba budou pěkně mokří. Než jsem k nim dojel začalo opět svítit sluníčko, fakt bláznivé počasí. Naložil jsem své dva vodníky do auta a jel do nepříliš vzdáleného Blois, které jsme ale jen projeli s krátkou zastávkou na vyfocení úžasného kostela (asi poprvé v životě jsem sebou měl 3 objektivy a tak jsem mohl použít širokoúhlou Sigmu)

a pokračovali jsme dál po břehu Loiry do města Chaumont. Château de Chaumont patřil jednu dobu naší staré známé Kateřině Medičejské, která zde měla spoustu astrologů, včetně známého Nostrodama.

Loira teče nádhernou krajinou s malebnými městečky, na břehu nacházíme plachetnice, které až na moderní motory vypadají, že pamatují snad ještě Napoleona.

Erik spokojeně spí a časem se k němu přidává i Sandra, které sedí s ním vzadu. Vracím se tedy do Montou sur Cher po silnici směrem na Montrichard a kochám se okolní krajinou. Narozdíl od pana Hrušínského a jeho škůdky ale nekončím v příkopě, ale před naší Gîte Les Orfeuilles. Budím spáče a přesouváme se do hlavní místnosti. Až po nás se vrací Agustin s Michaelem a Peggy, kteří byli u Chambordu nezávisle na nás. Pomalu se začíná chystat slavnostní večeře skládající se z několika chodů(Sandra uvařila kulajdu). Erik si hraje s dědou a s babičkou a dostává úžasné tričko, ve  kterém vypadá jako malý zbrojnoš.

Po večeři se dostává na dárky, Rob, Maiken a Magie zpívají Agustinovi jeho oblíbenou písničku od Beatles, od Peggy dostává album s fotkami a poukaz na hodinky. Marek s Davidem mají pro dědu becherovku a slivovici, já a Sandra jsme se zaměřili na módní doplňky. Agustin je z dárků nadšený a neustále se jimi probírá. O kožené tašce přes rameno se vyjadřuje ve smyslu, že si jí v San Francisku nebude moci vzít na sebe, aby nevypadal jako homosexuál:-) ale pak to vypadá, že s ní půjde i spát…

Večer a s ním i náš pobyt v Monthou sur Cher se chýlí ke konci, zítra ráno odjíždíme do Paříže, kde je již zarezervovaný hotel kousek od Sorbony. Pobyt u Loiry byl super, lepší by to ale asi bylo v létě a projet si třeba pár zámků na kolech. Takže snad někdy příště.

(No Ratings Yet)

Loading...