Podzimní Hallstatt
Využili jsme předpovědi krásného počasí na víkend a vyrazili do našeho oblíbeného Rakouska, kde jsme letos byli zatím jen jednou u Attersee. Přichystali jsme naší Merivku (menší sestra Zafiry) a vyrazili do prosluněného Lince, kde se měly konat podzimní trhy. Bohužel na náměstí toho moc vidět nebylo, ale konal se tam klasický sobotní blešák, kde můžete koupit všechno možné haraburdí, které Rakušáci našli na svých půdách. Občas tam je ale vidět i nějaká zajímavá věc. Prošli jsme pár obchodů, protože jsme chtěli koupit nějaké dárky už na Vánoce, ale nějak nás nic neinspirovalo.
Takže jsme v podvečer vyrazili do 124km vzdáleného Hallstattu, což je naprosto úžasné městečko sevřené mezi Alpami a obrovským jezerem, s velice bohatou minulostí a známé těžbou soli už za dob Keltů a možná i dřív. Přímo nad městem jsou přístupné jeskyně a solný důl. Pokud tímhle směrem někdy pojedete, určitě se tam zajeďte podívat opravdu to stojí za to a podle našich zkušeností je tohle město super na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Pokaždé se tam dá něco krásného najít.
Dorazili jsme až za tmy okolo osmé večer a vydali se k privátnímu pensionu, kde jsme už asi dvakrát bydleli. Bohužel je plno nejen tam, ale i na dalších místech kde zvoníme. Hallstatt je také nezvykle plný aut. Podle sdělení jedné paní, je ve městě velká návštěva z družebního města Hallstattu odněkud z Moldávie. Už to začíná vypadat, že budeme muset spát v autě, ale nakonec nalézáme kousek od stanice lanovky jeden volný “zimmer frei” kde nás noc i se snídaní vyjde na 41 Euro. Takže spát kde máme a vyrážíme do nočního městečka na pivo do našeho oblíbeného hostince jménem Zauner, kde skvěle vaří, mají dobré pivo a obsluha nosí kalhoty s padacím mostem. Při cestě zpátky do postýlek jsme opravdu rádi, že ubytování máme, protože venku je fakt dost velká zima.
Ráno nás budí sluníčko a krásný výhled na okolní hory. Po snídani platíme a jdeme opět do centra městečka projít obchůdky a nasát atmosféru. Procházíme uměleckými obchůdky, obdivujeme oba kostelíky a necháváme do sebe opírat podzimní sluníčko. Okolní svahy hor září barvami podzimu, no prostě nádhera… Po jezeře jezdí místní zvláštní lodičky, takoví kříženci mezi gondolou a pramicí:-)
Když se dostatečně pokocháme, zvedáme kotvy a jedeme se před zpáteční cestou ještě podívat do císařského Bad Ischlu. V tomhle městě můžete do sebe nasávat atmosféru podunajské monarchie a to nejen při návštěvě císařské vily. Městečko vypadá, jako by se v něm zastavil čas, jen za France Josefa zde asi nebyly v Rakousku všudypřítomné kebabárny aneb prodejny Donner Kebab:-)
No a pak už nás čekala jen cesta domů, kde na nás samozřejmě v Čechách čekaly neskutečné kolony aut lidí vracejících se z prodlouženého víkendu.
