Solná pláň v Bonneville

V roce 2001 jsem se nacházel v USA a brázdil americké silnice ve standardním Buicku Century z půjčovny… Motor byl 3.1 litru s výkonem 175 koní takže žádné dělo, ale do nějakých 60 mph to akcelerovalo vcelku pěkně a hlavně ten ZVUK!!! Jo to se v běžném evropském autě s 4 hrnky neslyší.

V Salt Lake City jsem zjistil, že když se dám směrem na Reno dorazím někam, o čem jsem kdysi četl jako malý kluk v ábíčku… Bonneville Salt Flats. Dotankoval jsem a vyrazil. Po kdovíkolika majlích, kdy mě na dálnici předjížděly různé potvory typu Dodge RAM a Ford F150 jsem konečně dorazil na místo. Kousek od odpočívadla s deskou o tom jaká auta tu udělala rekordy jsem přišel na cestu, kterou by se dalo na tu sůl dostat. Přeci jsem neujel takovou vzdálenost, aniž bych to nezkusil. Kolega, který doteď nevěřil, že něco takového chci zkusit bledne a poutá se snad všemi pásy co v autě byly. Bílá plocha se leskne a září v poledním slunci, palubní počítač ukazuje nějaké děsné hausnumero v těch jejich podezřelých jednotkách. Jde se na to! Plocha solného jezera vypadá jednolitě, člověk po chvíli ztrácí představu o tom kde je. Občas minu nějaký zvláštní stroj, který slouží asi k urovnávání plochy pro superrychlé stroje. Sešlapuji plyn a kolega je čím dál zelenější 20 – 30 – 40 – 50 – 60 mph a neustále zrychluji, kolem mě letí zářící bílá plocha dozadu, nevnímám co ten človíček vedle mě křičí, sakra nevidí že mám prácí? Takhle jsem se ještě v životě necítil – ručička přelezla 110 mph a autu se už moc nechce… Sakra proč já si nepůjčil Corvettu? Ručička rychloměru se zastavuje na nějakých 121 mph a dál už nic, auto se řítí vpřed a nabaluje na sebe kupy vlhké soli. Najednou vidím v dálce před sebou nějaký příčný pruh, začínám brzdit, auto zpomaluje a začíná klouzat… zastavuji asi 2 metry před hlubokou rýhou v soli, nevím jak vznikla, nebo co tam dělá, ale kdybych do ní vjel…

Vystupuji z auta, buší mi srdce a cítím se, nevím jak to říct nebo vyjádřit, prostě povzneseně, adrenalin mi proudí žilami…

Nezlomil jsem žádný rychlostní rekord, ale splnil si dětský sen – řítil jsem se bílým prostorem solné pláně v Bonneville, tam kde přede mnou jely legendy jako Spirit of America, The Blue Flame nebo Thrust SSC… Byl jsem tam!

(1 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...