Catalunya 2005 – den první – odjezd
Odjezd byl naplánován na 1.7. tedy v pátek, na pobočce Interhomu v Beguru nás čekali v sobotu v podvečer. Zůstal jsem doma sám s kluky, chystal auto a nanosili jsme do něj veškerou možnou bagáž. Meriva vypadala, jako kdyby měla prasknout a to jsme v ní ještě neseděli my. Pak jsem si šel lehnout, abych vydržel řídit pokud možno co nejdéle, než mě bude muset Sandra vystřídat. Odpoledne okolo 17. hodiny jsme vyrazili směrem na Plzeň. Byl jsem poměrně odpočatý, ale zdaleka to nebylo takové jako když jsme jeli na Sardinii. Přeci jen doma byli kluci a tolik jsem toho nenaspal. V Plzni jsme navštívili Kentucky a koupili nějaké velké rodinné menu, které pak vonělo celým autem. Cesta pokračovala v klidu vlastně až někam k Lyonu, kde jsem se totálně ztratil a bylo zapotřebí probudit navigátorku s mapou. Nakonec bylo nutné zapnout i notebook s navigací, abychom se vůbec našli a mohli pokračovat dál.
Někdy k ránu začínám být pěkně utahaný a tak probíhá střídání na pozici řidiče. Projíždíme probouzející se jižní Francií a v jednom malém městečku navštěvujeme místní trh, kde prodávají samé dobroty. Nakupujeme sýry, salámy a pokračujeme dál. Cestou na španělské hranice začínáme být tak utahaní, že se za volantem střídáme asi tak po padesáti kilometrech. Před Perpignanem odbočujeme k moři, vrháme se na obložené bagety a odpočíváme.
Těch „pár“ kilometrů do Girony se zdá být nekonečných. Když se konečně začínáme blížit k Beguru, navigace nás navede na nějakou polní cestu, o které si myslí, že je to nějaká luxusní silnice a není v našich silách ji přesvědčit o opaku. Do města dorážíme někdy okolo 16. hodiny a vydáváme se hledat kancelář Interhome, kde nám mají dát klíče od domu a povlečení. Několikrát projíždíme město, než kancelář najdeme a pak už hurá do domečku. Má tři ložnice, obývák s kuchyní a dokonce i malou zahrádku s grilem, vypadá to dobře:-)
Těšíme se na neděli, kdy má být v Palafrugellu velký trh a taky do postele, přeci jen to byl pěkný kus cesty.
(No Ratings Yet)
Loading...
