Sardinie 2005 – den jedenáctý – cesta domů
Probuzení u Lago di Garda bylo velice nezvyklé – všude pobíhali různí sportovci a hrozně dupali. Sbalili jsme Merivku a vydali se na cestu podél jezera. Kdybych nevěděl kde jsme, myslel bych si že je to moře. Městečka okolo jsou velice malebná a pro nás už známá – projížděli jsme je loni (2004) při návratu z karnevalu v Benátkách. Např. Riva del garda, Arco, Bresanone … A navštěvujeme i ten vodní hrad, který se nám tehdy tak líbil.
Sjíždíme z hlavního tahu na Rakousko a pokračujeme po původní silnici číslo 12, která je pod aktuálním tahem A22 až na Brenner. I dál se snažíme držet mimo dálnici, protože je cesta mnohem víc zajímavá a člověk vidí spoustu věcí. Rakousko známe jako své boty a tak v podvečer dorážíme na české hranice.
Dobrodružství jménem Sardinie končí. Ostrov to byl nádherný, voňavý a prodchnutý historií. Oba doufáme, že se do Středomoří autem ještě někdy podíváme. Není to tak daleko a být tam vlastním autem je super věc. Konec konců proto jsme kupovali MPV autíčko.