Lodí po Nilu – den sedmý – Cheops, Rachev a Menkauer
Ráno nás probouzí sluníčko a zvýšený hluk ve vlaku – blíží se snídaně:-). Za okny se míhá vyprahlá egyptská krajina, občas nějaká neuvěřitelně špinavá vesnice a takhle to pokračuje až do Káhiry. Přesedáme do autobusu a odvážejí nás do hotelu. Cestou vidíme spoustu věcí, které jsme dosud nikde neviděli – mrtvá kráva ležící v kanálu a o kus dál děti nabírající vodu, všude haldy odpadků, prostě třetí svět jako vyšitý. Zato hotel Novotel je úplně nový a je to nejlepší ubytování za celou dobu v Egyptě. Ubytováváme se a za dvě hodiny vyrážíme s naším průvodcem na průzkum pyramid v Gíze.
Vždycky jsme je chtěli vidět a konečně jsme tady. Tyčí se nad námi jako pozůstatky dávno minulých dob a člověk si jen může představovat, jaké to tu bylo v době jejich největší slávy. Cheops, Rachev a Menkauer – tři dávno zemřelí faraóni egypta, jejichž sláva přetrvala tisíciletí. Jezdili se na ně dívat Řekové, Římani, Arabové se do nich zkusili probourat, aby získali poklady vládců Egypta. Je to neskutečný pocit cítit se mravencem a pozorovat kolosální kameny, ze kterých se pyramidy skládají.
Aktuální Egypťané – pardon Arabové ale scenérii totálně zmršili příšernou konstrukcí, kde se večer pořádají různá show… Hádám se s naším egyptským průvodcem a téhle stavbě, ale je to zbytečné, pořád si myslí, že je to něco skvělého, barbaři žijící na troskách veliké civilizace – jinak to nelze nazvat.
Pohybujeme se okolo pyramid a fotíme co to jde …
Pyramidy jsou super, ale vše kazí místní obchodníci s čímkoliv – snažíme se je ignorovat, ale focení s velbloudem se nám nedaří uniknout. Arab mi rve fotoaparát z ruky a fotí nás a pak následuje klasický spor o výši bakšiše.
Do nitra pyramid se nedostáváme – nefunguje elektřina, takže se přesouváme k záhadné sfinze. Prý se jedná o podobu Chefrena, ale už jsem taky četl názory, že už Egypťané ji vykopali z písku. Takže kdo ví, z jaké doby vlastně pochází.
Z Gízy nás vezou do Egyptského muzea. Bohužel tam není možné fotografovat a tak si alespoň kupujeme knížku v angličtině o muzeu. To co naleznete uvnitř je fantastické – nepoškozené sochy, předměty denní potřeby a spousty dalších věcí. Procházíme sály, kde je uložena pohřební výbava Tutanchamóna, nejznámějšího ale také asi jednoho z nejméně významných faraónů a stojíme frontu na prohlídku jeho zlaté posmrtné masky, obalu mumie a klenotů, které s ním byly pohřbeny. Hrozně se nám líbí jeho kožené sandály, vypadají jak z katalogy Baťi. Platíme speciální vstupné do oddělení královských mumií, kde je možné vidět jedny z největších faraónů Egypta. Co je překvapivé je barva vlasů – někteří je mají rudé!!!
Čas vyměřený na návštěvu muzea je bohužel krátký a určitě jsme neviděli úplně všechno, ale stálo to za to. Vracíme se do hotelu plni zážitků ale s vědomím toho, že by stálo za to se sem ještě jednou vrátit alespoň na jeden celý den.
(No Ratings Yet)
Loading...
