Vánoční Drážďany a hrad Krupka

Na třetí adventní neděli roku 2007 jsme se Sandřičkou vyrazili prohlédnout si Drážďany. Cesta z Prahy tam trvá přibližně hodinu a půl, což je opravdu jen chvilka a hned můžete nasát vánoční atmosféru trochu jinak, než je obvyklé na Staromáku a Václaváku. Nejsou tu ruské prodavačky klobás, ani tisíce strkajích se turistů. Prostě Vánoce v německy mluvících zemích jsou takové komornější. Vyrazili jsme v sobotu 15.12., počasí nám přálo, byla sice děsivá zima, ale svítilo sluníčko, takže přejezd přes Cínovec se obešel bez sněhovách komplikací a my dorazili na obvyklé místo k Altmarkt galerii, kde většinou parkujeme. Je to tam sice zajímavé co se týče parkovacích míst, ale kdo si počká, ten se dočká, takže se vždy nějaké místo uvolní. Prošli jsme skrz nákupní galerii a vydali se uličkami do strého města. Všude okolo nás byly stánky s různými dobrůtkami, vánočními věcmi a kupodivu zněla okolo dost často čeština. Asi jsme nebyli jediní, kdo měl nápad sem vyrazit.

Došli jsme až k baroknímu Zwingeru, který je krásně opravený a je v něm galerie. Nechtěli jsme ale za tak krásného počasí procházet sály s obrazy a tak jsme se spokojili jen s prohlídkou samotné stavby.

Odtud jsme šli dál až k nábřeží, odkud je nádherný výhled na nové město. Z nábřeží jsme se dostali do Munzgasse, kde se pořádají Vánoční trhy. Tam jsme už neodolali a dali si skvělou bílou klobásku s bagetou, a svařák:-) Do odjezdu zbývá dost času, takže to ničemu neuškodí.

O kousek dál, už pod Frauenkirche jsme objevili stánek, kde prodávali horké pečivo s zapečeným sýrem – prostě bomba! Všude je také spousta stánků, kde si můžete koupit bagetky se sledi, lososem a dalšíma rybičkama.

Pokračujeme dál podél opraveného Frauenkirche, tentokrát až do nákupního centra, podívat se a případně koupit nějaké dárky. Po nákupech jedeme zpátky do Čech po dálnici A7. Přespání máme zajištěné na hradě Krupka kousek od Teplic. Do Krupky dorážíme večer okolo osmé, tedy za úplné tmy a nemůžeme najít ten zatracený hrad… Chvíli se po Krupce motáme, až nakonec nalézáme směrovku na hrad. Hrad je v horní části Krupky a v té tmě není vůbec vidět. Šťastně dorážíme do recepce hotelu, kde nás vítá usměvavý majitel hradu. Vcházíme do pokoje a trošku nás překvapuje zima, které v místnosti panuje. Při cestě na večeři to majiteli říkám a on slibuje, že zatopí víc. Večeře byla skvělá, ale bohužel teplota v místnosti pořád nic moc, takže přesunujeme postel k radiátoru a zcela neromanticky trávíme noc přituleni k topení.

Ráno po snídani procházíme troskami hradu a obdivujeme výhled do údolí. Nebýt té zimy, tak hodnotím pobyt na hradě na jedničku.

Po prohlídce zbytků hradu sedáme do auta a jedeme směrem vzhůru na Horní Krupku a Fojtovice, kde je už taková výška, že je tam sníh. Zastavujeme u vyhlídky s velkým křížem a chvíli se procházíme. Po chvíli napětí, zda se vyhrabeme zpátky na silnici pokračujeme zpátky dolů směrem na Teplice, když na jedné křižovatce objevujeme ruiny kostela…

Co je to za kostel bohužel nevím, ale vypadalo to moc zajímavě. Po fotografování a oblézání ruin jsme se vydali na cestu domů.

(1 votes, average: 1,00 out of 5)

Loading...