Lyžování (no, spíš pařba) v Pitztalu

Týden po slunečném Dachsteinu jsme jeli lyžovat do Pitztalu na pozvání od fimy HP. Radim nás vyzvednul 28.2. na Andělu a vyrazili jsme směr Německo. Kousek od hranic na obědě Sandřinka zjistila, že nechala mobil v autě na palubní desce. Naštěstí její podřízený byl k dispozici a tak za půjčení auta na víkend zachránil mobil:-) Do Stillelbachu jsme dorazili pozdě večer, po menším hledání hotelu Stillerbacher hof.

V pátek ráno jsme nasedli do auta a vydali se směrem k nástupní stanici Pitzexpresu, který jede skrz horu a veze lyžaře až do výšky 2840 m.n.m. Odtud se dá kabinkou pokračovat až do výšky 3450 m.n.m. na vrcholek Brunnenkogel, kde je už ale fakt hóóódně velká zima. Byli jsme nahoře velice brzy, takže sjezdovka byla krásná s prašanem a dokonce i vysvitlo sluníčko. Během dnes se počasí trochu zhoršilo, ale lyžovali jsme asi do 17 hodin.

Večer byl opravdu dlouhý a kromě chardonnay se na stolech objevila i wiliamsovka (i s hruštičkami) a to jak se ukázalo bylo bohužel fatální. Další den jsme nebyli schopni vstát a dokonce ani to lyžování nebylo nic moc. Úplně vyřízení jsme odpadli někdy krátce po obědě a vydali se zpátky do hotelu. Počasí stejně nebylo nic moc a tak nemělo cenu agónii prodlužovat. Zalezli jsme do postele a snažili se dát dohromady před večeří a následným popíjením. Poučeni předchozím nezdarem jsme nic nemíchali a raději povídali:-) Předpověď počasí na další den byla bohužel špatná a opravdu se to potvrdilo – ráno jsme sešli na snídani a všichni ještě seděli v recepci hotelu, protože sjezdovky byly zavřené. Počasí se nelepšilo, spíš naopak a tak jsme společně vyrazili do wellness centra, kdy jsme strávili dopoledne v bazénu a zkoušeli jsme různé horké páry, infra zářiče a pili zelený čaj:-) prostě jsme si užívali…

Okolo 14:00 jsme se vydali na cestu zpátky do Čech. Lyžování jsme si sice neužili tak jako před týdnem, ale aspoň já osobně jsem býl nejvýš ve svém životě. Jo a wiliamsovku už nepijeme!

(No Ratings Yet)

Loading...