USA 2010 – den první – cesta
Tak je to konečně tady, je 6.10.2010 brzy ráno a my nakládáme naše věci do Davidova Focusu a míříme na ruzyňské letiště. Máme to od domu asi 10 minut, takže tam jsme chvíli před šestou. Odbavujeme se u přepážky, s prckem to totiž jinak nejde a míříme k bráně, odkud odlétá naše letadlo do Paříže. Erik si čekání na odlet zpestřuje pobíháním po jezdících chodnících a vláčením svého kufru „tučňáka“. Máme v letadle jen dvě sedačky a pro Erička dostáváme speciální pás, kterým musí být při startu a přistání připoután. Je to pro něj poněkud stresující a pro nás taky – vůbec se mu to nelíbí… Jak bude probíhat let z Paříže do San Francisca se neodvažuji ani pomyslet. Konečně přistáváme a my se vydáváme k Boeingu 747-400, který nás odnese do San Francisca. Letadlo má poněkud zpoždění a díky tomu, že je s námi Eriček máme všude přednost, takže nakonec čekáme na odlet poněkud déle, než je nám milé.
Usazují nás na horní palubě Jumba a před námi je jedenácti hodinový let, během kterého Eriček prakticky nespí, poskakuje z jednoho na druhého a vůbec nechápe co se děje. Ke konci letu se mu konečně daří asi na dvě hodiny usnout a my se Sandřičkou ho držíme v prapodivné pozici, ve které se mu to povedlo a doufáme, že let už brzy skončí. Držím Erika a na stavové obrazovce pozoruji názvy míst, které znám z knížek o Divokém západu.
Přistáváme! Konečně, teď už je zvládnout pohovor s imigračním úředníkem:-) Dostáváme se k ukecanému Amíkovi asijského původu a po asi 5 minutách pohovoru, focení a snímání otisků jsme v Americe! Agustin už na nás čeká a bere nás svojí X3 domů. Erulda ho okamžitě poznává a to ho viděl poprvé a naposledy letos ve Francii. Sandřička se ptá, jak dlouho se jede do San Matea a Agustin odpovídá, že už jen hodinu a jsme doma… Když vidí její výraz chechtá se, že je to jen vtip a že do dvaceti minut jsme doma.
Parkujeme před domem v San Mateu a Agustin nás provází domem a ukazuje nám naši ložnici, kde budeme bydlet příští tři týdny. Protože nejsme moc utahaní a Eriček vypadá taky poměrně v pohodě, jedeme nakoupit zásobu potravin do obchodu na West Hillsdale Blvd. No jak to říct – pořád máme co dohánět, taková nabídka se v českých obchodech pořád ještě nevidí.
Po návratu domů na nás už čeká Peggy a tak necháváme Sandřičku s Eruldou v její péči a jedeme pro Porsche do servisu. Agustin má půjčený Boxster a už se moc těší na svojí 911tku, protože tohle je podle jeho slov auto pro holky. Showroom Porsche vypadá opravdu zajímavě, stojí tu desítky a desítky 911, Panamer, Cayenne a jako bonbónek dvě Carrery GT.
Zpátky se vracíme opravenou 911tkou a Agustin se vrhá na přípravu skvělých těstovin s houbami. Eriček pobíhá po domě a vypadá jako králíček s baterkami Duracell… Ne a ne se vybít.
Okolo deváté večer začínáme být utahaní a jdeme spát. Jet lag se projevuje v noci, když Eriček ve tři ráno vstává a dožaduje se odchodu do obýváku a hraní. To bude ještě zajímavé :-(