USA 2010 – den dvacátý druhý – Bye San Francisco

Náš poslední den tady, zítra už jedeme domů. Hrozně rychle to uteklo, ale dnes ještě musíme stihnout návštěvu Agustina a Peggy u nich ve firmě a pak ještě na chvíli hurá do SF. Z domu vyjíždíme poslední a Eriček okamžitě usíná. K firmě Info Plus International to je jenom kousek a tak ho na parkovišti opatrně přendaváme do kočárku a jdeme za Agustinem a Peggy. Celá kancelář se už na Sandru těšila a i spící Eriček vzbuzuje nadšení. Což teprve až se probudí… Když se probudil a zmocnil se iPhone svého dědy, naprosto s přehledem si hýbal obrazovkami a hledal „svoje“ aplikace nikdo v mísnosti nevěřil, že jsou mu teprve dva roky:-) S Agustinem jsme se dohodli, že večer půjdeme do čínské čtvrti na večeři.

Naší další zastávkou bylo San Francisco, počkáme tam než Agustin zavolá, do které restaurace půjdeme. Auto jsme zaparkovali  na parkovišti u Fisherman’s Wharf a šli si dát bagetu s krevetami, co se nám tam už minule tak moc líbila. V SF bylo opět mnohem víc zima, ale tentokrát jsme byli připraveni.  Kupujeme si ve stánku mandle v cukru a pokračujeme dál k molu „Pier 39“, kde mají být k vidění lvouni. Všude okolo nás je různorodá sbírka žebráků a bezdomovců, kteří žebrají peníze od turistů. Z mola 41 jsou hlavně slyšet a ne jen vidět, takže nakonec musíme na molo 39 vstoupit. Když se k nim konečně dostaneme, cítíme strašný smrad. Zvířata to jsou sice hezká, ale páchnou:-(

Pier 39 je plný obchodů a restaurací a jedna z nich se Buba Gump Shrimp Company:-) Erulda nabral energii a běhá co může po okolí a já ho musím stíhat, protože Sandřičce na vysokých podpatcích to moc nejde.

Sháníme Agustina, kdy se kam jede protože už je skoro doba, kdy se máme potkat a dozvídáme se, že se máme vrátit do San Matea, nejde se na čínu (protože ta Sandře minule nechutnala) ale na steaky do brazilské restaurace. To nám trochu mění plány a tak se vracíme urychleně k autu a řítíme se zpět do San Matea. Restaurace se jmenuje Espetus Churrascaria a funguje na podobném principu jako u nás v Praze Ambiente Restaurante Brasileiro. Chodí k Vám číšníci se spoustou masa, občas pečeným ananasem a jíte dokud neprasknete. Moc dlouho nevydržíme a zbaběle označujeme stůl značkou, aby nás číšníci ignorovali:-) I tak jsme toho snědli dost. Jedeme domů, kde Michael s Eruldou otevírají obrovskou krabici z Amazonu, která přišla na jeho jméno a Eriček dostává krásnou sadu mašinky Tomáše. Je hrozně nadšený, asi půjde ve stopách svého strýce ministra dopravy:-)

Loučíme se s Michaelem a slibujeme si setkání v Praze v roce 2011. Jdeme spát, zítra nás čeká náročný den.

(No Ratings Yet)

Loading...