USA 2010 – den dvacátý třetí – návrat domů
Ráno se loučíme s Peggy, která musí do práce a doma s námi zůstává jen Agustin, který dělá k již tradiční obědosnídani úžasné omelety. Dobalujeme věci a pomalu se chystáme na odlet. Krátce po poledni dáváme všechny kufry do auta a loučíme se s domem, který nám byl na 3 týdny domovem. Tři týdny, které na začátku vypadaly strašně dlouhé zmizely někam neznámo kam a hrozně rychle. Za 20 minut jsme na letišti a pro změnu se loučíme s Agustinem. Erik trochu nechápe co se děje, kam mu mizí děda, ale zvládáme to a necháváme balit naše zavazadla do igelitu. Je jich značně víc než při našem příletu:-)
Let probíhá znatelně lépe než ten minulý, v Jumbu máme dokonce pro Erička vlastní sedačku a on je celý let až do Paříže hrozně hodný, hraje si s arabskou holčičkou za námi, způsobně papá a občas i spí. Let do Prahy je již jen malý skok a na nás čeká David se Zafirou, která odjíždí z parkoviště úplně plná.
Agustine a Peggy, díky moc, bylo to super:-)