USA 2010 – den sedmý – přejezd k sekvojím
Po další vydatné snídani a stažení mailů na veřejné wifi v Evergreen Lodge se dáváme opět na cestu. Po 140 přes El Portal, Midpines se dostáváme do zajímavého městečka jménem Mariposa, které vypadá jako z filmů o divokém západě.
Procházíme hlavní ulicí a tak trochu čekáme, kdy se sem vřítí ozbrojení banditi, nebo kdy ze saloonu vypadne ožralý kovboj. V obchodech prodávají kovbojské boty, klobouky a další věci nezbytné pro život mezi Indiány a honáky krav. Je tu podle všeho i zastávka slavného Pony Expressu! V jednom z obchodů Agustin nakupuje dárky pro kluky. Vracíme se k autu a jedeme dál po 140 směrem na Fresno. Krajina okolo nás je kompletně spálená, tráva je úplně žlutá a z pastvin vykukují černé kameny.
Pak se ale začíná ráz krajiny měnit a kolem nás se začínají rozprostírat obrovské farmy produkující pistácie, melouny, meruňky, ořechy… Agustin říká, že vláda platí farmářům za to, aby toho pěstovali méně a snadno se tomu dá uvěřit. Zastavujeme u jedné farmy s obchodem jménem Merced Fruit Barn a nakupujeme obrovský meloun a pistácie.
Usazujeme se před obchodem a Agustin začíná malým nožem krájet meloun. Za chvíli nám už všem teče šťáva po bradě. Eruldu jsme raději svlékli jen do plenky:-)
Když s melounem skončíme, je Erulda zralý na sprchu a tak končí v takovém plechovém žlabu, kde ho omývám vodou.
Za obchodem objevujeme spousty lavic a stolů a taky naprosto dokonalý halloweenský traktor se spoustou dýní. Eruldu zase hrozně zajímají zvířátka, která tu všude jsou a dokonale napodobuje kachny.
Po silnici číslo 99 pokračujeme dál na Fresno a z něj po 180 dál po směrovkách na Sequoia a Kings Canyon. Agustin mě upozorňuje, abych se nelepil na pickupy místních rednecků, nejsou na to prý zvyklí a mohli by si myslet, že je nějak ohrožuji. Co to může znamenat ve státě s volným držením zbraní se dá jednoduše domyslet. Ubytování hledá Agustin během cesty na svém iPadu a vybírá John Muir Lodge se skvělou pozicí umožňující návštěvu sekvojí a i blízkého Kings Canyonu. Stoupáme čím dál výš a míjíme další vcelku pěkné ubytování – to naše by ale mělo zaručit, že nestrávíme dalších x hodin cestou na k sekvojím. Konečně jsme u recepce a přebíráme klíče od pokojů. Samotné ubytování je ještě o kousek dál a všude okolo se ozývá pískání chipmunků, což jsou takové proužkované veverky s malými ocásky. Erik je hrozně nadšený, že už není v autě a tak se jdeme ještě před večeří projít okolo. K restauraci, které je u recepce chceme dojít pěšky, Agustin za námi dorazí později a autem. Když pak po večeři již za tmy vycházíme ven, před chatou se promenáduje rodinka tří medvídků mývalů a žebrá jídlo. Vrhají se na kolemjdoucí a dožadují se něčeho dobrého. Ten největší z nich čuchá k Eruldovi a ten křičí smíchy a snaží se ho nakopnout:-) Raději ho odnáším do auta a jedeme spát.
Zítra, už zítra konečně uvidím sekvoje.
(No Ratings Yet)
Loading...
