Florencie 2015
Nečekaný výlet do tohoto úžasného města zapříčinil přílet Sandřinčiny sestry do Evropy. Mohli jsme si vybrat zda se potkat v Berlíně nebo ve Florencii a tak naprosto jednoznačně vyhrála Florencie. Vyrazili jsme 27. února těsně před půlnocí směr Plzeň, Mnichov, Brenner dolů do Itálie. Většinu noci hnusné sněžilo a na Brenneru ležel snad metr sněhu.
Do Florencie jsme dorazili lehce před desátou hodinou a kupodivu náš pokoj v hotelu Tourist House Liberty byl ihned volný. Sice jsme se nejdřív cpali do čtyřhvězdičkového hotelu naproti, ale i ten náš byl pěkný. Uložili jsme zavazadla, zaparkovali auto a vydali se do historického centra na Piazza del Duomo. Počasí bylo nádherné a tak jsme zakotvil na pozdní snídani/brzký oběd v jedné pizzerii vedle tohoto gigantického chrámu. Ve dvanáct jsme měli sraz se zbytkem rodiny u Galleria dell´Accademia, kde je vystavený originál Davida a příchod se nám opravdu povedl, Sandřička prošla jednomu Arabákovi skrz jeho obrazy položené na chodníku.
Nic po nás nechtěl, ale hrozně rádi jsme zapadli dovnitř. David je i přes svou velkou hlavu a malý penis úžasný! Po prohlídce jsme vyrazili na pivo a pak si prohlédnout slavné Duomo zevnitř. Fronta na výšlap do horní části budovy byla tak dlouhá, že jsme ji rovnou vzdali.
Z Duoma jsme zamířili Palazzo Vecchio a sochám na náměstí,
a pak přes most Ponte Vecchio na druhý břeh, kde měla být úžasná restaurace se steaky, ale bohužel otevírala až po siesta, tedy v 19:30 a to jsme už s Eruldou nedali, chtěl do hotelu, byl za celý den caprtání po městě úplně vyřízený. Rozloučili jsme se s rodinou a autobusem D vyrazili přes řeku směrem k hotelu. Večeři jsme si dali v Osteria I´Brincello – skvělé špagety s ančovičkami a capari. Erulda měl po celodenním lítání s bratranci a sestřenicemi takový hlad, že se na svůj talíř vrhnul jako vlk a všechno snědl.
Venku byla už taková zima, že jsme byli za přetopený hotel rádi, asi jsem usnul dřív než Erik:-)
Dnes (v neděli) si dáváme trochu obraz a do města vyrazíme až na poledne – pokud se mi s Eričkem povede vzbudit Sandřičku…
Vzbudili jsme a tak si ve 12 hodin dáváme snídani v jedné kavárně kousek od nádraží. Ve 13.30 máme spicha s Magie a jedeme na údajně nejkrásnější výhled na Florencii – Piazzale Michelangelo. Jezdí tam autobusy 12 a 13 a jeden se nám povede okolo 14:00 chytit. Autobus projíždí skoro celým městem, ale výhled opravdu stojí za to…
Z vyhlídky jdeme dolů pěšky k Santa Croce, ale než k tomuto gotickém kostelu dorazíme, dáváme si velký, hlučný oběd – při našem počtu a 5 dětech to ani jinak nejde:-)
Santa Croce má být gotická, ale průčelí chrámu je podle všeho novější, a vypadá podobně jako Duomo. To za tím už gotika je… Na náměstí před kostelem děti létali asi hodinu a užívali si chlápek co tam dělal bubliny. Před pátou jsme zpanikařili, že nestihneme Galleria degli Uffizi a tak jsme se vydali směrem k ní. Náš pozdní příchod se vyplatil, galerie zavírá až v 18:50 a lístky jsme dostali zdarma:-)
Díla Leonarda da Vinci, Michelangela, Botticelliho Venuši, antické sochy to vše jsme zvládli a můžeme si tak odškrtnout další světovou galerii:-) Erik vypadal u některých děl značně znechuceně a vyděšeně.. Třeba hady škrtící Laaokona a jeho syny opravdu neocenil…
Po Uffizi si jdeme ještě povídat k Magie, a tak na hotel se dostáváme až okolo desáté večer. Dobrou noc:-)
Další den ráno se probouzíme do deštěm zkrápěné Florencie, která nám patrně naznačuje, že už máme jet domů. Dáváme poslední společnou snídani (možná bude další výlet do Argentiny – jsme prý srdečně vítáni) a pak už hurá do garáže pro auto (66 euro za dva dny) a domů.